Zuzana - 11. únor, 2019 o 21:06

Věruško,jste lékem na malé i velké bolesti a moc bych Vás chtěla domů😊.Je moc dobře,že JSTE!
I když já už Vás vlastně mám,děkuju Simo💕. Zuzana

Jelimán - 11. únor, 2019 o 21:39

Zuzanko, děkuji za recenzi a kdykoliv budete potřebovat pište. Vždyť i slovo je lék a mnohdy mocný. Jsem velmi ráda, že Vás mohu pozitivně podporovat.
Jelimán, z.s.

Jitka Ch. - 13. únor, 2019 o 10:29

Kniha "Máma čisté jiskření" je psána opravdu velmi otevřeně a až na dřeň. Při jejím čtení jsem si uvědomila, jak jsou důležité maličkosti, vlídné slovo, pochopení. Pracuji na sociálně právní ochraně dětí, kdy se denně potkávám s různými osudy a příběhy lidí a dětí. Lidé zde prožívají své emoce různě a podání krabice kapesníků, čisté vody, někdy i pohlazení po ruce je samozřejmostí. Ale nikdy mně nenapadlo, že si u nás vlastně "klienti" nemají kam pověsit kabát. Až po přečtení knihy a vyjádření Vašeho pocitu jsem si to uvědomila. Ihned jsme to s kolegyněmi daly do pořádku a napravily jsme to. Někomu se to může zdát jako maličkost nebo zbytečnost, ale kdo nezažil ...nepochopí.

Milá Věrko, chtěla bych Vám poděkovat za to co děláte a popřát Vám hodně zdraví a štěstí.

Mějte se moc krásně.

Jitka

Jelimán,z.s. - 13. únor, 2019 o 17:50

Milá Jitko, je mi ctí a zároveň potěšením vědět, že jsem mohla tzv. přispět s troškou do mlýna. Pomoci dobré věci. Mám radost, že kapitola "bez věšáků", v knize Máma čisté jiskření, dokázala tak záslužný počin. Velmi mne to těší ... Děkuji.

Jelimán, z.s.

Zuzana - 19. únor, 2019 o 21:02

Jste velkou inspirací i pro ostatní. Když se odhodláte vy, odhodlá se i další řada lidí zase v něčem jiném. Jsme provázání. Zuzana

Jelimán,z.s. - 21. únor, 2019 o 21:48

Milá Zuzko, děkuji za milý komentář. Jsem velmi potěšena, že energie, kterou vkládám tímto směrem ku pomoci druhým, je takto pozitivně vnímána.
Jelimán, z.s.

Ivana Konečná - 25. únor, 2019 o 9:29

Vás by Věruško měli po kapkách nabízet v lékárnách. Jste živou vodou pro nás, pro ty co potřebují oporu, duševní vzpruhu, pohlazení na duši, v těžké nemoci. je víc než dobře, že jste se rozhodla pro tuto cestu touto cestou, Jelimánem. Moc Vám za to rozhodnutí děkuji i za všechny emaily a zprávy, které jste mi věnovala. Děkuji.

Jelimán,z.s. - 26. únor, 2019 o 16:12

Milá Ivano, rádo se děje. Píši v přítomném čase, neboť život a každou chvíli bychom měli žít TEĎ. Tak, jak jsem Vám psala... Kdykoliv budete potřebovat, budete mít potřebu sdílení, obraťte se na mne.
Jelimán,z.s.

Jana Š. - 28. únor, 2019 o 12:01

Věrunko milá, tak jako vždy a pokaždé smekám...především jak jsi zvládla boj se zákeřnou nemocí, nevzdala život a začala jej velebit, psát knihy, malovat, hmotnit své sny v podobě domova v horách..Tvé fotografie s nenapodobitelným rukopisem hladí oči i duši na blogu nejedné z nás...vždy si říkám.."Panebože, díky za ni!.."
...vnímám Tě od počátku našeho "setkání" v tomto prostoru hlavně také jako mámu, odvážnou ženskou..člověka se srdcem v srdci..
Obě jsme prošly nemocí, učily se s ní žít...
..vše se rázem změní..nic není tak jako dřív..ale je tak jak má být..
..a cokoliv se nám v životě děje, to dobré i špatné..je z nějakého důvodu..
Sama jsem dlouho svou nemoc nedokázala přijmout...až jsem došla ke smíření, teprve pak přišlo zlepšení..myslela jsem, že mě již nepotká nic horšího..bohužel na vlastní kůži jsem pocítila obdobný boj s úředníky......těžko uvěřitelný pro toho kdo neprožil.."příběh" na dlouhé povídání..
Život po těžké nemoci se již nikdy podle mého nestane takovým, jaký byl za absolutního zdraví!!!
Chyběla mi veškerá podpora, slova víry, naděje a hlavně lidská empatie a pochopení
..měla jsem pocit, že jsem v tom všem naprosto sama..a zoufalá..hlavně mi chyběla síla..
..v těchto chvílích člověk začne vše přehodnocovat..zabývá se jen tím, co je skutečně důležité..
..raduji se z maličkostí a obyčejností života..z toho, že je mi dnes zkrátka dobře!!!!
Snažím se být jakýmkoliv způsobem užitečná..jsem vděčná za šanci tady být!!
Děkuji Věrunko za vytvoření tohoto projektu.
..ačkoliv já budu mít "Jelimána" navždy spojeného spíš s nepochopitelným přístupem sociálního aparátu k nemocným...
Jsem však naprosto přesvědčena, že zde spoustu těch, kteří pomoc potřebují a hledají, tak ji tady skutečně naleznou..
A navíc protože ...Ty víš!!!!
S pokorou a úctou k Tobě Jana.

Jelimán,z.s. - 1. březen, 2019 o 22:12

Milá Janičko, děkuji za Tvé řádky. Jak píšeš "Ty víš". A právě proto, že málo kdo své "vím" sděluje světu a dál, proto zůstává tolik nepochopení, bolesti, beznaděje ... Proto jsem se rozhodla nejen s tím mým "vím" , ale i se všemi ostatními učinit vstřícné kroky pro lepší zítřky. Neziskovou organizací Jelimán, z.s.
Podáním pomocné ruky, zkusím dělat svět lepší. Ať se týká psychické podpory, naděje těm, kteří bojují o život v onkologické nemoci. Ať se týká osvěty o preventivní péči, která je základním a nosným pilířem nebo získáním potřebných financí na podporu léčby či výzkumu nemoci. A v neposlední řadě, úsilím o změnu legislativy při posuzování hendikepovaných při LPS. Tím vším se snažím, aby Jelimán byl tím dobrým, pozitivním, pomocným. Snad časem ... bude navždy Jelimán spojen s pomocí druhým. Tím, jak se i to špatné dá přetavit v to dobré. Vše, co nás posouvá k lepším zítřkům. Věřím, že pomoc druhým, je to, co nás činí hodnotnými.
Jelimán, z.s.

Božena - 5. březen, 2019 o 23:18

Měla jsem tenkrát před závažnou operací, stejnou, jakou prodělala paní Věra. Dočetla jsem se o její knize Velká máma, kterou napsala pro odvahu nemocným a naději všem. Obdržela jsem od paní Věry i emaily. Plné lásky, naděje a povzbuzení. Víte, někdy to je zrovna to, co člověk potřebuje tak moc slyšet. Slyšet od člověka, který ví a zná, co prožil, co druhé čeká. Za to jí moc děkuji. Za její podporu, kterou by vůbec nemusela dělat, protože je sama po těžké onkologické nemoci a ona to dělá. Jsem moc ráda, že je. B.T.

Jelimán,z.s. - 13. březen, 2019 o 1:27

Milá paní Boženko, je mi potěšením, že mohu podat pomocnou ruku. Pokud je to v mých silách a možnostech, jsem ráda, že mohu pomoci. Přeji jen dobré dny a předně zdraví.
Jelimán, z.s.

Milena Pekárková - 14. duben, 2019 o 0:09

Děkuji za to, co děláte. Vážím si Vás za Vaše usilovné boje za změny na sociálním poli. Nyní o to více za krásný projekt sad nadějí.
Milena

Jelimán,z.s. - 15. duben, 2019 o 22:15

Dobrý den, paní Mileno, děkuji za Vaše řádky, za Vaše uznání. Činím to velice ráda.
Jelimán, z.s.

Jana Dolínková - 9. květen, 2019 o 19:46

Obrovský respekt za to, co konáte pro druhé.
Gratuluji k ocenění panem hejtmanem.
Jana Dolínková

Jelimán, z.s. - 21. květen, 2019 o 20:17

Dobrý den, paní Dolínková, děkuji za Vaše řádky. Velmi si Vašich slov vážím.
Děkuji.
Jelimán, z.s.

Eva - 1. červenec, 2019 o 21:27

Smekám a moc držím pěsti. Sice mám "jen" nejtěžší formu Crohna, ale jsem na biologické léčbě (už nezabíraly běžný léky, ATB, kortikoidy, imunosupresiva...), za sebou 7 operací, 2x ileostomie, půlku střev mi vzali. Momentálně bez stomie, ale po každém jídle a pití s těmi zkrácenými střevy do 10min. hledám WC. Někdy i bez varování ve vteřině a bez půlky tl.střeva holt tělo neodvodní, nevstřebá - takže doživotní "běhavka". Začarovaný kruh - člověk má následně žízeň a o to víc pak běhá... Průkaz ZTP mi vzali - vypadám přeci zdravě - nezájem, že potřebuju zaparkovat ihned, co nejblíž a ve frontě na WC mě nikdo nepustí - všichni přeci "musí"... Nezájem, že takto nemocný člověk si nohy křížem zkrátka nedá... resp. dá, ale je mu to na houby. Nezájem, že tělo ovládá vás a ne vy tělo. Jediné řešení je nejíst a nepít - ale to nejde vydržet věčně... Nezájem, že díky hlubokým krvácejícím vředům má tělo tak málo hemoglobinu a tím pádem i kyslíku v krvi, že končí až na transfúzích... Takže každý 2-3 roky revize, jestli mi náhodou ty střeva nedorostly, jestli jsem nejtěžší formu Crohna se všemi komplikacemi (píštěle, stenózy a abscesy) náhodou nevyléčila (což na celém světě nikdo zatím neumí) a jestli náhodou nejsem už zázračně zdravá...
Držím pěsti a myslím... Ať vše dopadne co možná nejlépe :-) Tady je jediný argument pro revizáka: Už jste nemocná dlouho a mohla byste se z toho zbláznit, tak počítejte, že brzo půjdete do práce - DOSLOVA!!
E.

Jelimán, z.s. - 2. červenec, 2019 o 0:28

Milá Evi, ze srdce děkuji a dovolte, abych i já smekla před Vámi. Víme obě své. Také věřím, že přijde den a nikdo nebude chápat, že byly nějaké posudkové kontroly, které ještě ke všemu nesly přívlastek lékařské a ty vynášely ortely nad lidmi, kteří očekávali a hlavně potřebovali pomocnou ruku. Stejně, jako se dnes divíme, že byly interupční komise, které řídili osud nejedné ženě. Sepsala jsem o tom knihu a moc ráda Vám ji věnuji. Pro radost, protože pro tu na světě jsme především. Jen jsou mezi námi tupci, kteří si myslí něco jiného a ba co víc, oni to konají. Opatrujte se a držte se.

Antonín Kréta - 24. červenec, 2019 o 1:35

Zdravím p. Věrko. Čirou náhodou jsem narazil na Váš článek ohledně parkování před poliklinikou a řešením situace, které pochopitelně nebyla vůbec příjemná. Přečetl jsem si ho jedním dechem, protože jsem měl maminku se stejným problémem. Bohužel měl! 😭 Po mamince zůstalo spoustu stomických potřeb hlavně tedy pytlíků a úplně nová, nikdy nepoužitá paruka. Bohužel už si ji maminka nestihla ani užít. Nicméně chtěl jsem tyhle věci datovat někomu, kdo je potřebuje, ale nevěděl jsem, kde takovou osobu hledat. Myslíte, že by bylo možné přes Vás sehnat nějaký kontakt na člověka, který by tyhle věci využil? V nějakém blízkém okolí rád věci i doručím. Ostrava a okolí. Děkuji za případnou pomoc. Přeji Vám hooodně zdraví a mnoho sil do boje s naší byrokracií. A.K.

Jelimán, z.s. - 12. srpen, 2019 o 13:28

Dobrý den, vážený pane Antoníne, děkuji za Vaše řádky. Posílám nejen objetí, ale i tichou vzpomínku pro Vaši maminku. Určitě se pokusím ve Vašem návrhu učinit patřičné kroky. Napíši Vám email. Ze srdce děkuji.
Věra Fina

Ivoš - 21. duben, 2020 o 21:02

Zdravím všechny místní duše a chci se podělit o svůj příběh. Celí život jsem měl problémy s "běhavkou", mám zrychlený pohyb střev a i přes neuvěřitelné peripetie jsem se s tím jakž takž naučil žít. Zhruba před rokem jsem začal mít občas krev ve stolici a někdy v září jsem upozorňoval doktora na bolesti v konečníku. Výsledky krve byly v pořádku, tak jsem na potíže dostal čípky a borovou mast a s ordinace jsem odcházel s verdiktem vnitřních haemoroidů a větou, "jste zdraví jako miminko". Bolesti se stupňovali a já jsem trval na kolonoskopickém vyšetření, které dopadlo s verdiktem,zhoubný nádor konečníku ve druhém stadiu... Prognóza byla všelijaká, mám za sebou chemoterapie, 25 dávek ozařování a předoperační vyšetření jsou, výrazná regrese a čisté okolí. Za 2 dny mě čeká operace, ze které mám velký strach, neboť jsem připravován na možný vývod. Kvůli tomu jsem sháněl kontakty na spolky stejně postižených pacientů a narazil na stránky Jelimán. Následně se mi ozvala sama paní Věruška, které jsem svěřil celí svůj životní příběh a tolik pochopení, lásky a naděje, kterou paní Věra dává, jsem od člověka, který mě osobně nezná a který si prožil cestu stejným onemocněním, nikdy nezažil. Nevím jak bych mohl tolik podpory vrátit, proto volím každodenní dík osobně a alespoň touto cestou. Paní Věro, mockrát Vám za vše děkuji, Váš věrný Ivoš.

Jelimán, z.s. - 25. duben, 2020 o 1:37

Milý Ivoši, děkuji za Vaše řádky. Být součástí uzdravení druhých, umět podat pomocnou ruku, být alespoň trochu podporou, mi dává smysl. Je mi ctí a potěšením.
Přeji Vám a Vaší rodině už jen dobré dny. Věřte a bude Vám dáno. Věra Fina

Marta Ridzoňová - 23. květen, 2020 o 15:17

Milá moja Věrka,
nepoznám nikoho, kto by si ocenenie zaslúžil viac, ako TY. Si človek nielen s veľkým srdcom, ale aj s veľkým Č.. na začiatku slova. Samozrejme, hlas som ti poslala a verím, že ocenenie dostaneš.
S láskou
Marta ♥

Jelimán, z.s. - 4. srpen, 2020 o 19:53

Milá moje Marti, ze srdce děkuji za Tvé řádky, které mne víc než potěšily.
Nakonec vše dopadlo jinak, ale podstatná je stopa, kterou za sebou zanecháváme. Ocenění potěší, je bonusem, třešničkou na dortu.
To nejdůležitější je v našich srdcích, očích, životech...
S láskou Věrka